Pamatuj, Pane, na Davida a na všechnu jeho mírnost: jak přísahá Hospodinu, slibuje Jákobovi Bohu: půjdu-li do vesnice svého domu nebo vstoupím do své postele: dám-li spát svým očím a dřímat svým očím všude a pokoj svým očím, dokud nenajdu místo Hospodinovo, příbytek pro Boha Jákobova. Hle, slyšel jsem v Eufratu a našel jsem mě v dubových polích: pojďme do jeho vesnic, klanějme se na místě, kde jsme stáli před jeho nohama. Vstaň, Pane, do svého odpočinku, Ty i truhla Tvé svatosti. Vaši kněží budou oděni spravedlností a vaši svatí se budou radovat. Davide, kvůli svému služebníku neodvracej tvář svého pomazaného. Hospodin přísahá Davidovi pravdivě, a nebude odmítnuto: Posadím tě na tvůj trůn z plodu tvého lůna. Jestliže vaši synové dodrží mou smlouvu a má svědectví, kterým budu učit, a jejich synové budou navždy sedět na vašem trůnu. Protože si Hospodin vyvolil Sion, chtěl jej jako příbytek pro sebe. Toto je můj odpočinek na věky věků, zde budu přebývat, jak se mi zlíbí. Požehnám jeho úlovku, nasytím jeho chudé chlebem, jeho kněze obléknu spásou a jeho svatí se budou radovat. Tam nechám vyrůst Davidův roh; Svému pomazanému připravím lampu. Obleču jeho nepřátele chladem a má svatyně v něm vzkvétá.