Milosrdný, milosrdný, laskavý, shovívavý, milující, milostivý Nebeský Otče! Truchlím a vyznávám před Tebou vrozenou zlobu a necitlivost svého srdce, že jsem často nemilosrdně a nepřátelsky hřešil proti svému ubohému bližnímu, nepodílel jsem se na jeho chudobě a neštěstí, které se mu přihodilo, neměl s ním patřičný lidský, křesťanský a bratrský soucit, nechal jsem ho v tísni, nenavštěvoval, neutěšoval, nepomáhal. V tom jsem nejednal jako Boží dítě, protože jsem nebyl milosrdný jako Ty,
Můj nebeský Otec ani nepomyslel na to, co říká Kristus, můj Pán: blahoslavení milosrdní, neboť oni dojdou milosrdenství. Nemyslel jsem na poslední větu při posledním soudu: odejdi ode Mne, ty prokletý, do věčného ohně; Neboť jsem měl hlad, a nedali jste mi jíst; Byl jsem nahý, a neoblékli jste Mě; Byl jsem nemocný a nenavštívil mě.
Milosrdný otče! Odpusť mi tento těžký hřích a neměj ho proti mně. Odvrať ode mne těžký a spravedlivý trest a postarej se, aby nade mnou nebyl vykonán nemilosrdný soud, ale zakryj a zapomeň na mou nemilosrdnost pro milosrdenství tvého milovaného Syna.
Dej mi milosrdné srdce, které by truchlilo nad neštěstím mého bližního, a postarej se, abych byl rychle a snadno přiveden k soucitu. Uděl mi milost, abych pomohl zmírnit, a nikoli zvětšit strasti a pohromy, které snášeli moji bližní; abych ho utěšoval v jeho smutku a prokázal milosrdenství všem zarmouceným duchům – nemocným, cizincům, vdovám a sirotkům; aby jim ochotně pomáhal a miloval je nejen slovy, ale i skutky a pravdou.
Můj bože! Chceš milosrdenství, ne oběť. Přiměj mě, abych se oblékl do upřímného milosrdenství, laskavosti, pokory, trpělivosti a ochotně odpouštěl, jako mi odpustil Kristus. Uvědom si své velké milosrdenství ve mně, protože jsem příliš malý před vším milosrdenstvím, které jsi mi prokázal ode dne, kdy jsem se narodil. Tvé milosrdenství šlo přede mnou, když jsem ležel v hříších; objímá mě, pronásleduje mě, kamkoli jdu, a nakonec mě bere do věčného života. Amen.