"Když zůstali v pokoji sami, Tobiáš vstal z postele a řekl: Vstaň, sestro, a modleme se, aby se nad námi Hospodin smiloval." A Tobiáš začal říkat:
Požehnaný jsi, Bože našich otců, a požehnané tvé svaté a slavné jméno navěky! Ať vám nebesa a všechna vaše stvoření žehná!
Stvořil jsi Adama a dal jsi mu Evu jako pomocnici a jeho ženu jako oporu. Z nich vzešel lidský rod. Řekl jsi: není dobré pro člověka být sám; vytvořme pomocníka, jako je on.
A nyní, Pane, beru tuto svou sestru ne proto, abych ukojil chtíč, ale skutečně za manželku: smiluj se nade mnou a nech mě s ní zestárnout!
A ona s ním řekla: Amen. A oba tu noc klidně spali“ (Tov 8:5-9).