Tento kánon se čte 2x ročně, pouze v ekumenické rodičovské soboty: Masná sobota (v sobotu týden před půstem) a Trojiční sobota (v sobotu před svátkem Nejsvětější Trojice).
Specifikem tohoto kánonu je, že existuje modlitba za všechny zemřelé obecně, zatímco my jsme zvyklí modlit se hlavně za příbuzné. Čtením kánonu Masné soboty místo soukromých bohoslužeb (modlit se za konkrétní lidi) se povznášíme k vědomí sebe sama jako zrnka písku, jako součásti Univerzální Církve a modlíme se za všechny křesťany (jmenovitě křesťany, ne za všechny lidi obecně), kteří kdy žili, malou část těch, které známe, a obrovské množství neznámých lidí.
Přísně vzato nejsou vhodné ani poznámky se jmény na bohoslužbách, kde se tento kánon čte.
Tento kánon si můžete přečíst mimo bohoslužby, soukromě (doma) v jiné dny v roce.
Irmos: Zpívejme píseň lidí / našemu úžasnému Bohu, / který vysvobodil Izrael z práce, / píseň vítězství, zpěv a pláč: / budeme zpívat Tobě, Mistře jedinému.
Modleme se všichni ke Kristu, / který dnes stvořil památku zesnulých, / aby těm, kdo zesnuli ve víře, dal věčný oheň, / a naději na věčný život.
Hloubkou svých osudů, Kriste, / Všemoudrý, jsi předem určil / konec života, hranici a obraz. / Navíc jsem zakryl hrob v každé zemi, / Všehodárný tě zachrání u soudu.
Dal jsi meze našeho života, / i těm, kteří padli z noci života, / ukázal nerovný den synům, Pane, / pravoslavným kněžím a všemu svému věrnému lidu.
I voda se přikryla a bitva je sklízena, / zbabělec již byl obejmán a vrazi zabiti, / a oheň již padl, ó věrní, / buďte milosrdní v jednání se spravedlivými.
Pohrdej všemi našimi tělesnými dluhy, ó náš Spasiteli, / v každém věku celého lidského pokolení, / stůj před svým soudem bez odsouzení, / zodpovídej se Tobě Stvořiteli.
Sláva, Trojice: Tři sjednocené Přirozenosti zpívám, Self-hypostatické Osoby, / nezplozené Otcem, Synem zplozeným a Duchem Svatým: / Království bez počátku, síla, jedno Božství.
A nyní, Matko Boží: Vpravdě ses zjevila jako nebe na zemi, / větší než nejvyšší nebe, blahoslavená Panno: / z Tebe vyšlo Slunce ve světě, vládnoucí spravedlnosti.
Irmos: Vidíš, / neboť já jsem tvůj Bůh, / narozený z Otce v prvním světě, / a z Panny v posledním, bez manžela, / a zhoubný hřích praotce Adama, jako Milovníka lidstva.
Vidíš, vždyť já jsem tvůj Bůh, / když jsem spravedlivým soudem stanovil meze života, / všechny padlé v neporušitelnost přijímám od mšic / v naději na věčné vzkříšení.
Ze čtyř konců Páně přijmi věrně zesnulé, / v moři, nebo na zemi, nebo v řekách, pramenech nebo ezeriku, / nebo ve stejném věku potravu, kterou sežrala zvěř, a ať ptáci a plazi odpočívají v pokoji.
Ve své ruce všechny věci, Pane, / tys je předem ustanovil, aby byly rozděleny do čtyř, / při svém příchodu jsi je pozdvihl, / všechny, kteří byli v nevědomosti a porozumění, a tím odpouštěl hříchy.
Ó tvůj hrozný druhý příchod, Pane! / Kdysi dávno jsi přišel na zem v podobě blesku, / způsobil, že celé tvé stvoření bylo souzeno, / ti, kteří pak žili ve víře v tebe, / kteří našli, že jsi jako ty.
Sláva, Trojice: Nejdokonalejší Jednota, Nejbožštější, Trojiční, / Nenarozený Otec a Jednorozený Syn, Duše vychází z Otce, ale je Syn: / Jedna Bytost a Příroda, Panstvo, Království, zachraň nás všechny.
A teď, Matko Boží: Nevýslovný zázrak Tvého Narození, Matko Panna: / jak rodíš a jsi také čistá? / Jak ty Otrocha porodíš, a nevážíš pokušení muže? / Jako poselství více než příroda je Slovo Boží, které se ze Mne narodilo, nové.
Irmos: Ustav svou rukou, ó Slovo Boží, nebesa, / osvícením tvého pravého poznání, / potvrď naše srdce, která v tebe důvěřují.
Když projdeš běh života, / ve slávě zbožných spravedlivých, obleč se, Bože, korunou milosti / a těš se z věčných požehnání.
Marně, nadarmo chycená, spálená bleskem, / a zmrzlá mrazem a každou ranou, / odpočívej, Bože, když jsi všechno pokoušel ohněm.
Moře věčného života vplulo, Kriste, / do Tvého neporušitelného života, útočiště, / živeného pravoslavným životem.
Jehož každé mořské stvoření a nebeské ptactvo bude pohlceno Kristem, Tvými osudy, / vzkříšen, Bože, v poslední den se slávou.
Sláva, Trinity: Inteligentně Božská jednotka, / ve třech Osobách, jednoduše prolínající kopulaci bez hmyzu: / jako rychlost blesku je trojzáření vidět v jednotě.
A nyní, Matko Boží: Tvůj zmatený zázrak: porodila jsi bez muže, / a čisté panenství jsi si zachovala, když jsi se narodila. / A andělů je mnoho a lidská rasa Ti navždy zpívá.
Pro nás jsi snesl kříž a smrt, / i umrtvující peklo a spoluvzkříšení mrtvých, / odešel jsi od nás, Spasiteli, odpočívej v pokoji, jako Milovník lidstva / a při svém chvějícím se a hrozném příchodu, životodárce, / neboť máš hojné milosrdenství, / tvé království je požehnané.
Sláva. A nyní, Matko Boží: Ukaž svou rychlou ochranu, pomoc a milosrdenství svým služebníkům, / a čisté vlny, zkroť marné myšlenky, / a pozvedni mou padlou duši, ó Matko Boží, / neboť známe Pannu, jak můžeš, jak můžeš a jak chceš.
Irmos: Z hory zastíněné Slovem, ó proroku, / jediná Matko Boží, / chtějící se vtělit, vidět jako Bůh, / a velebit svou moc se strachem.
Otcové a předkové, dědové a pradědové, / od prvního až do posledního, / v dobrotě zemřelých a v dobré víře, / pamatuj na všechny, Spasiteli náš.
V zármutku, na cestách, na opuštěných místech žili se svatými v Kristu ti, kteří opustili svůj život ve víře, / mniši a Balti, mladí muži a starší.
Od smutku a radosti, které nespolehlivě pominuly, / vírou se život změnil, / v blahobytu trpícího, nebo v ukrutnosti, / všichni odpočívej, náš Spasiteli.
I když zabiješ meč, a kůň padne, / krupobití, sníh a rozmnožená mračna, / i když uškrtíš sokl, nebo prach prachu, / Kriste, Spasiteli, odpočívej.
Sláva, Trojice: Je zvláštní, že je jeden a tři, / Božství je celé v jedné Osobě, neoddělitelné: / Neboť Otec, Syn a Duch svatý jsou uctíváni, neboť je jeden Bůh.
A nyní, Matko Boží: Nasměruj nás, Panno, svými modlitbami, / pečující o ty, které vlna hříchu zachvátila, / do spásného přístavu, Matko Boží, / vysvobozující ode všeho zlého.
Irmos: Můj duch se k Tobě probudí, Bože, / zazáří světlo rozkazu Tvého příchodu, / v němž náš Mistr osvítí naši mysl, / a povede nás na cestu života.
Každý den vzpomínka na zbožně zemřelé / od věčnosti je stvořena, Pane, / k Tobě pilně voláme: / veškerý odpočinek je u tvých svatých.
Od každého, koho jsi dostal, pokolení a pokolení / králů, knížat nebo pravoslavných mnichů, Štědré, / dej věčná muka.
Všechny ty, které jsi stvořil, užitečné a znalé, / kterým jsi, Pane, dovolil nejistě zemřít náhlými pády, / vysvoboď ze všech muk, Bože náš.
Věčně žhnoucí oheň a z neosvětlené temnoty / skřípění zubů a nekonečně mučícího červa a všechna muka / vysvoboď, ó náš Spasiteli, vše, co skutečně zemřelo.
Sláva, Trojice: Jedno trůn, bez počátku, Trojiční Jednota, / rozdělením Jednota, a proti Osobám majícím Přirozenost, / sjednotila nás v jedno vůlí Tvých přikázání.
A nyní, Matko Boží: Víc než ohniví serafové ses zjevila ty nejčistší a nejčestnější, / když jsi porodila nepřístupného Ježíše Spasitele, / ztělesnění zbožštěné směsi pozemských bytostí.
Irmos: Ó Milenec lidstva, přijmi mě, mých hříchů je mnoho / a padni do Tvé štědrosti, / jako prorok, Pane, a zachraň mě.
Po vyřešení nemocí smrti, po utrpení, Bože náš, Stvořiteli života, ať odpočívají tvoji služebníci, kteří odešli z věčnosti.
Svými nevýslovnými osudy, / i zabitím okouzlujícího nápoje, jedu, uškrcení kostí, / se svatými, Pane, odpočívej.
Kdykoli budeš souzen podle všeho, / stojíš nahý a zjevený před Tvou tváří, / tehdy, ó Štědrý, smiluj se nad těmi, kteří Ti věrně sloužili, Bože.
Poslední polnicí jsem zatroubil Tvého archanděla, / pro vzkříšení života / všech, pak odpočívej Kriste, služebníci Tví.
Od nepaměti přijímáš věrné, Bože, / každé pokolení lidstva, / aby Tě navždy oslavovali s těmi, kdo Ti slouží.
Sláva, Trojice: Trisagion Božství, jeden trůn, / Otče, Synu s Duchem svatým, / Ty jsi můj Bůh, svým všemohoucím podpoř všechny věci.
A nyní, Matko Boží: Z tvého kořene vzešel květ života, / otec Jesse vyskočil / zachraňoval svět, od čisté panny Krista Boha.
Odpočívej se svatými, / Kriste, / Tvůj služebník duše, / kde není nemoc, není smutek, / vzdychání, / ale nekonečný život.
Ty jsi jediný nesmrtelný, / který stvořil a stvořil člověka: / na tuto zemi jsme byli stvořeni ze země, / a na druhou zem půjdeme, / jak jsi přikázal, kdo mě stvořil a který mi dal řeku: / jako jsi země a na zem se vrátíš, / a i když všichni lidé půjdou, / pohřební nářek tvořící píseň: / Hallelujah.
Irmos: Na počátku jsi založil zemi, / a upevnil nebesa Slovem, / požehnaný jsi navěky, / Pane Bože, Otče náš.
Požehnaný jsi navěky, Pane Bože, náš Otče.
Náhle zbožně zemřela a z peřejí všeho spadlého, / dřevo, železo, každý kámen, / odpočiň si, Bože, věrní odešli.
Při svém strašném příchodu jsi dal štědře po pravici své ovečky, / pravoslavné, ty, kteří sloužili Kristu v životě a kteří přišli k Tobě.
Tváří v tvář Kristu k Tobě volají Tvoji vyvolení, Tvoji služebníci: / Požehnaný jsi navěky, Pane Bože, Otče náš.
Ze země jsi sdílel prach, / oživil tělo Duchem, štědrý Spasiteli, / co jsi přijal, Bůh ti odpočinul v nestárnoucím břiše.
Sláva, Trojice: Jako jsou tři slunce Božství, / ať je Božství opěvováno rozpuštěním jednoho světla, / Otce a Syna a Božského Ducha, / jedno v Přírodě, ale tři v Hypostazi.
A nyní, Matko Boží: v souladu s Davidem zpíváme píseň Ty, / nazýváme Tě Panenskou horou Boží, / v níž se Slovo vtělilo, / nás v sobě duchovně zbožštilo.
Irmos: Oslaven na hoře svatých, / a v křoví ohněm Věčně panenského Mojžíše bylo odhaleno tajemství, / Zpívejte Hospodinu a vyvyšujte do všech věků.
Když jsem nejprve prolomil stín smrti, / vzešel jako slunce z hrobu, / stvořil syny Tvého vzkříšení, Pane slávy, / všechny, kteří zemřeli ve víře, navždy.
Svědkovi neznámý a skrytý, / když chceš odhalit skutky temnoty a rady našeho srdce, / pak nevyčerpávej slova se všemi, kdo usnuli ve víře.
Až se posadíš na trůn a přikážeš, aby se dostavili před soud, / shromážděni trubkou od končin země, / pak ušetři všechny, Kriste, milosrdný.
Ti, kteří nadarmo zemřeli na nehody, / na křik zeleného a prudkého proudu, / na dusení, dusání a kopání, / Pán slávy, oslabili ty, kteří vírou navždy upadli.
Dobrořečme Otci i Synu i Duchu svatému, Pánu.
Když Tě zpívám jako Bytost Jednoty, / když Tě uctívám jako Trojici osob: / Otec, Syn a Svatá duše, / navždy oslavuji bezpočátkovou sílu Tvého království.
A nyní a vždycky a na věky věků, amen.
Theotokos: Panně Marii se zjevil živý proud, zapečetěný pramen: / porodila Pána bez manžela, / navždy zalila vodou věrnou nesmrtelnost.
Chválíme, žehnáme a uctíváme Pána, zpíváme a vyvyšujeme se navždy.
Irmos: Projevuje se na hoře zákonodárce ve světlech a keřích / Narození věčné panny, / v naší věrné spáse, / písněmi nemlčícího majestátu.
Kde je příbytek Tvých svatých, kteří se radují, Pane, / všichni, kteří od nepaměti usnuli, ať se radují ve víře a naději.
Umřeli na Boží pokárání, / z nebe se nesly všechny druhy smrtelných hromů, / země rozdělená, moře hučí, / všichni věrní, Kriste, odpočívej.
Každý věk, staří i mladí, / nemluvňata a děti, a čůrající mléko, / mužské a ženské přirození, / odpočívej, Bože, že jsi přijal věrné.
Od jedovatých výčitek zesnulého, / od hltání hadů, od šlapání koní, / a od uškrcení a slibu od upřímného, / vírou Tebe, který jsi sloužil k odpočinku.
Kdo zemřel ve víře jménem, / od nepaměti a z pokolení na pokolení, / předloží Tě bez odsouzení Tvému Slovu, / při příchodu Tvé milosti.
Sláva, Trojice: Jeden Bůh v Trojici, sláva Tobě bez ustání: / i když Bůh je Jeden, ale je jedna Přirozenost, / Otec, Syn a Duch, s vlastnostmi tří světel.
A nyní, Matko Boží: Narození tvé je větší než mysl: zrodila jsi Toho, který existoval, / a živila se mlékem nevýslovně, Dárce světa, / držícího Toho, který obsahuje vše, jediného Krista / Spasitele našeho, bezúhonného.
Ty jsi vlastníkem živých i mrtvých, / ať Tví služebníci odpočívají ve vyvolených vesnicích, / i když zhřešila, Spasiteli, ale neodešla od Tebe.
Sláva: Tvůj služebník ať odpočívá v zemi živých, Pane, / z níž nemoc, smutek a vzdych společně utečou, / očisti jako Milovník lidstva i ty, kteří v životě zhřešili, / sám jsi bezhříšný a milosrdný, / Pán mrtvých i živých.
A nyní, Matko Boží: Maria, nevěsto Boží, neustále se modli ke Kristu za nás, své služebníky, / s boha mluvícími proroky a mučednickými koncily, / hierarchy a ctihodnými a všemi spravedlivými, / abychom byli dědici Nebeského království.