Výklady žalmu 108:
Nakonec žalm k Davidovi.
Bože, nemlč od mé chvály, neboť se proti mně otevřela ústa hříšníka a unaveného, mluví proti mně jazykem lichotivým, používají proti mně nenávistná slova a mnou pohrdají. já ladím. Místo toho, abych mě miloval, jsem mě pomlouval, ale modlil jsem se a kladl na sebe zlo k dobru a nenávist k mé lásce. Polož na něj hříšníka a nechej ďábla stát po jeho pravici. Ať je vždy souzen a ať vyjde odsouzený a jeho modlitba ať se stane hříchem. Ať jsou jeho dny krátké a jeho biskupství ať se ujme: jeho synové ať jsou Syřané a jeho žena vdova. Kéž půjčovatel hledá vše, co je jeho, a ať ho práce druhých potěší. Ať pro něj není přímluvce; ať je ke svým sirotkům milostivý. Ať jsou zničeny jeho děti; ať se jeho jméno spotřebuje v jedné generaci. Ať se před Hospodinem připomíná nepravost jeho otce a hřích jeho matky ať není očištěn. Ať jsou předvedeni před Hospodina a jejich památka ať je zničena ze země. Ani si nepamatuji, že bych měl projevit milosrdenství, a přivádím člověka do chudoby a bídy a dojímá mě srdce zabíjet. A milujte přísahu, a přijde k němu, nebude toužit po požehnání a odejde od něho. A byl oděn přísahou jako roucho a jako voda byla v jeho lůně a jako olej byl v jeho kostech. Nechť je jako roucho a ať si oblékne roucho a ať ho nosí jako opasek, kterým se přepásá. Toto je dílo těch, kteří proti mně lžou před Hospodinem a mluví zle proti mé duši. A ty, Pane, Pane, učiň mi ve svém jménu, neboť tvé milosrdenství je dobré. Vysvoboď mě, neboť jsem ubohý a ubohý a srdce mé je ve mně rozrušené. Jako baldachýn, když se mu člověk vyhýbá, setřásá se a třese se jako pružina. Kolena mám unavená z půstu a moje tělo se změnilo kvůli oleji. A bylo mi od nich vyčítáno, že mě viděli a skláněli hlavy. Pomoz mi, Pane, můj Bože, a zachraň mě podle svého milosrdenství a dej jim, ať porozumí, že toto je tvá ruka a ty, Pane, jsi to stvořil. Budou prokleti a ty jim požehnáš; ti, kdo proti mně povstanou, budou zahanbeni, ale tvůj služebník se bude radovat. Ať se ti, kdo o mně lžou, oblékají hanbou a ať se oblékají jako roucho vlastní hanbou. Upřímně se vyznám Hospodinu svými ústy a uprostřed mnohých ho budu chválit, neboť se objevím po pravici chudých, abych zachránil svou duši před pronásledovateli.
Na závěr řekněme,
Bzhe, moje chvála nezůstane zticha: ꙗ҆́кѡ ᲂу҆ст̀ знішніка и҆ ҆ ᲂу҆ст jak lichotka na mѧ̀ iversóshasѧ, sloveso na mѧ̀ a nelíbí se mi slova, ty a nelíbíš se mi, ѧtful҆z nemluv se mnou. Společně mě milujete, milujete mě a modlíte se za mě: a vkládejte na mě dobrou víru k dobru a nenávist k milovanému mému. Vlož na něj hříšníka a nechť se ďábel stane stejným: vždy s dítisѧ є҆мꙋ̀ a nechť se stane ѡ҆сꙋ očekávaným a ҆ modlitbou ať je v hříchu. Ano, ať je den malý a ať k vám přijde tento skopismus: ať synové siri a manželka je vdova: pohnula a pohnula svými syny a požádala je o ně a vyhnala je z jejich domovů. Kéž věřitel hledá vše, včetně dluhu: a ať má radost ze svých očekávání. Kéž není obránce, kéž není velkorysá sireta: kéž není obránce dítěte Jak čas plyne, budeme to v budoucnu potřebovat. Pamatujme na nezákonné hříchy před námi a na hříchy naší matky, neočišťujme se: pamatujme na své hříchy před námi. odkud jsi a ať si země musí pamatovat a: je nemožné vytvořit milosrdenství, a honba za člověkem je chudoba a boha, a ᲂu҆mile srdcem ᲂu҆umoruj. A miluješ prokletí a přijdeš k němu: a netoužíš po dobru a nechceš ho. A v místnosti je voda a v místnosti je voda. є҆лсй въ ѡѡѡти є҆гѡ̀: Ano, bude є҆мꙋ̀ ꙗ҆́кѡ riza, v dolní ѡ҆blachítsѧ, a҆ ꙗ҆́кѡ poцm. To je věc klábosení lidí a sloves v mém dni. A ty, kdeⷭ҇i, kdeⷭ҇i, učiň se mnou a kvůli svému, kvůli svému: kvůli svému: kvůli svému, kvůli chudobě A Bůh ví, a mé srdce se ve mně pohybuje. Je to pravda, někdy to neděláme, nelíbí se nám to. Jsem unavený z půstu a moje tělo se kvůli tomu mění. A ty by ses zlobil a viděl bys mě a pokyvoval bys hlavami. Pomoz mi, kde jsem můj, a pomáhej tobě, podle svého mlⷭ҇ti: a dej, ať pochopí, pro své, a ty, kde jsi, jsi to stvořil. Zlořečený jsi a požehnaný jsi; ti, kdo povstanou na zemi, ať se zastydí, ale tvůj služebník se raduje. Ano ѡ҆blekꙋ́tsѧ ѡ҆bolgїi mѧ̀ v hanbě ꙋ̀ a ҆ ѡ҆jdꙋtsѧ ꙗ҆́kѡ ѻ҆dіstіvіdі domů. Přiznávám, kde jsem, a mezi mnohými ho chválím: dnes se vám představuji, chci říct, že také spím s těmi, kteří mi honí děti.