Pane, Bože všemohoucí, zhřešil jsem v nebi i před Tebou a již nejsem hoden nazývat se Tvým synem, pod jménem Tvého slavného jména svými hříšnými rty, protože jsem se učinil nehodným nebe a země a rozhněval jsem Tě, dobrý Pane! Nejsem hoden prosit o odpuštění pro sebe, Pane, protože mnohokrát jsem slíbil, že budu činit pokání - a stal jsem se lhářem, který svůj slib nesplnil, mnohokrát jsi mě již obnovil, ale znovu jsem dobrovolně padl. Vyslovuji nad sebou větu a přiznávám, že jsem hoden všech trestů a trápení.
Prosím Tě, Pane, neodvracej mě od své přítomnosti a neodcházej ode mne, abych nezahynul. Nyní padám k Tobě a prosím: pomoz mi, který jsem sešel z cesty spravedlnosti. Vylej na mě své dary jako na marnotratného syna, protože jsem svůj život zneuctil tím, že jsem promarnil bohatství Tvé dobroty. Smiluj se nade mnou a nepohrdej mnou pro můj neslušný život. Smiluj se nade mnou, jako celník, jako zloděj: byl odmítnut všemi na zemi, ale Ty jsi ho přijal a učinil jsi z něj příbytek v ráji sladkosti.
Přijmi milostivě mou modlitbu za smíření s Tebou a dej mi podle své dobroty život při svém příchodu; a nechť je zahanben ten zlý, když uvidí, že se tvá spravedlnost nade mnou smilovala. Uděluj odpuštění, Pane, pošli sílu; Obrať mě, abych žil podle tvé svaté vůle.
Kolikrát jsi navštívil mou zatemněnou mysl, ale znovu se vracím k tomu nejhoršímu! Jsem úplně v úžasu, když o tom přemýšlím, a znovu mě přemáhá sladkost hříchu. Jak mohu vyjmenovat všechny dary Tvé milosti, Pane, které jsem já, ubohý, obdržel, ale svou nedbalostí jsem je proměnil a v nic se obracím! Naplnil jsi mě tisíci darů a já, ubohý, Ti oplácím tím, co Ti odporuje.
Ale Ty, Pane, protože máš moře trpělivosti a propast laskavosti, nedovol, abych byl bičován jako neplodný fíkovník. Netěš mě, nepřipraveného, nejez lampu, která ještě nesvítila, neber odtud toho, kdo nemá svatební roucho, ale jako dobrý Milovník lidstva se nade mnou smiluj, dej mi čas na pokání a před Tvůj strašný, neporušitelný trůn nepokládej mou duši nahou, jako žalostnou potupu.
Ty, Pane, můj Spasiteli, Synu pravého Boha, jak víš a jak chceš, podle své jediné dobroty, odvrať mě od hříchu, který ve mně přebývá, a zachraň mě před zkázou.
Kolikrát jsi, Pane Ježíši, obnovil mou přirozenost, lehkovážně zkaženou mými hříchy! Na to neexistuje žádné číslo ani míra! Kolikrát jsi mě vyvedl z jeskyně, která ve mně hořela, z jeskyně mnoha různých vášní, z propasti sklíčenosti a zoufalství! Kolikrát jsi jen svým jménem obnovil zkaženost mého srdce, kterou jsem s vírou vzýval! Kolikrát to dokázal prostřednictvím životodárných mystérií. Oh, mistře! Vaše milosrdenství vůči mně, hříšníkovi, skutečně nemá číslo ani míru. Co Ti přinesu, nebo čím se Ti odvděčím za Tvůj nezměrný prospěch mně, Ježíši, mému životu a mé lehkosti! Kéž jsem podle Tvé milosti na svých cestách prozíravý, neboť se Ti líbí všichni, kdo jsou na cestě moudří, jako jsi byl svým Duchem ústy našeho otce Davida; Budu se snažit být Ti věrný, pokorný, mírný, ne popudlivý, laskavý, trpělivý, pracovitý, milosrdný, velkorysý, nežádoucný, poslušný.1
Pane, Všemohoucí moc! Posilni mou slabou duši ve vší ctnosti! Posilni mé slabé srdce ke všemu dobrému na nehybné skále Tvých přikázání! Bůh! A každý den zažívám, že bez Tebe nejsem nic; že bez Tebe nemohu konat nic dobrého; bez Tebe je ve mně jen zlo v jeho různých podobách; Bez tebe jsem ztracený syn. Oh, nepopsatelná Grace! Naplň mé srdce svou dobrotou! Především se modlím: dej mi, abych Tě miloval celým svým srdcem a svého bližního, jako miluji sám sebe. Ať nejsem naštvaný, pyšný, pohrdavý, neklidný, ale ať jsem jemný, pokorný, uctivý s něhou a poslušný.2
V tebe, Pane, spoléhám, abych se nikdy nezastyděl: svou spravedlností mě vysvoboď a vykup mě. Nakloň ke mně své ucho, pospěš si, abys mě vzal, učiň mě ochráncem v Bohu a domem útočiště, abys mě zachránil. Neboť ty jsi má moc a mé útočiště a pro své jméno mě veď a živ mě. Vytrhni mě ze sítě setby a skryj mě, neboť ty jsi můj ochránce, Hospodine. Ve Tvé ruce obětuji svého ducha: Ty jsi mě vysvobodil, Pane Bože pravdy. Ty jsi nenáviděl ty, kdož marně vydržují, ale já jsem doufal v Hospodina. Budu se radovat a radovat z Tvého milosrdenství, neboť jsi pohlédl na mou pokoru, zachránil jsi mou duši od nouze a uzavřel jsi mě do rukou nepřítele, vložil jsi mé rozsáhlé nosy. Smiluj se nade mnou, Pane, když se rmoutím: mé oko, má duše a mé lůno jsou sužovány vztekem. Jako by můj život zmizel v nemoci a má léta v vzdychání: moje síla byla oslabena chudobou a mé kosti byly rozdrceny. Ode všech nepřátel mých byla pohanění a od sousedů mých veliká, a strach od známých mých; ti, kteříž mne viděli, utíkali přede mnou. Byl zapomenut, jako by byl ze srdce mrtvý: byl jako zničená nádoba. Slyšel jsem zajisté pohanění mnoha okolních: někdy se ke mně sejdou a přijmou mou duši společně. A věřím v Tebe, Pane, reh: Ty jsi můj Bůh. Můj los je ve tvé ruce: vysvoboď mě z ruky mých nepřátel a těch, kdo mě pronásledují. Rozjasni tvář svou nad služebníkem svým, zachraň mě svou milostí. Pane, dej, ať se nestydím, jak jsem Tě nazval: ať se zastydí za špatnost a sestoupí do pekla. Nechť jsou němé lichotivé rty, mluvící proti spravedlivým s nepravostí, pýchou a ponížením. Od velké hojnosti své dobroty, ó Pane, jsi skryl před těmi, kdo se tě bojí, přiměl jsi je, aby v tebe důvěřovali před lidskými syny: skryl jsi je před lidskou vzpourou a zakryl jsi je krví z hádek jazyků. Požehnaný je Hospodin, neboť jsi překvapil své milosrdenství v ohradním městě. A řekl jsem ve svém šílenství: Jsem zavržen před tvým zrakem, proto jsi vyslyšel hlas mé modlitby a někdy jsem k tobě volal. Milujte Pána, všichni, kdo jste jemu podobní, neboť Pán hledá pravdu a odměňuje ty, kdo jsou příliš pyšní. Seberte odvahu a ať je vaše srdce silné, všichni, kdo důvěřujete v Pána.
Pane, nekárej mě svým hněvem, ale trestej mě svým hněvem, neboť tvé šípy jsou ve mně a svou ruku jsi nade mnou vztáhl. V mém těle není žádné uzdravení z tváře tvého hněvu, není žádný pokoj v mých kostech před tváří mých hříchů. Neboť má nepravost je větší než má hlava, neboť mě tíží těžké břemeno. Moje rány jsou zatuchlé a shnilé, z tváře mého šílenství. Trpěl jsem a loupal až do konce, celý den jsem naříkal, neboť má duše je plná potupy a v mém těle není žádné uzdravení. Zahořkl jsem a stal jsem se velmi pokorným, řval jsem ze vzdechu svého srdce. Pane, veškerá má touha je před tebou a mé povzdechy před tebou nebudou skryty. Mé srdce se trápí, nech mě, mou sílu a světlo mých očí a ať není se mnou. Mí přátelé a moji upřímní se blíží a stojí těsně vedle mě. A moji sousedé jsou ode mne dál a ti, kdo jsou v nouzi, hledají mou duši, a ti, kdo hledají zlo, mi říkají marná slova, a já se budu učit od lichotníků celý den. Ale byl jsem hluchý a neslyšel, a byl jsem hluchý a neotevřel jsem ústa; a byl jsem jako člověk, který neslyšel, a nenesl jsem pohanění v ústech svých. Jako v Tebe, Pane, věřím, vyslyšíš, Pane, Bože můj. Jako by řekli: Moji nepřátelé se nikdy neradují a mé nohy se nehnou, ale vaše tělo je velké. Jako bych byl připraven na rány a moje nemoc je přede mnou. Neboť budu hlásat svou nepravost a postarám se o svůj hřích. Moji nepřátelé však žijí a jsou silnější než já, a množí se ti, kdo mě nenávidí bez spravedlnosti: ti, kteří mi odplácejí zlem, mi vracejí dobré, kteří mě oklamali, a místo toho pronásledují dobro. Neopouštěj mě, Pane, můj Bože, neodcházej ode mne, dej mi pomoct, Pane mé spásy.
1 Spravedlivý Jan z Kronštadtu. Můj život v Kristu. Svazek 1. 580.
2 Spravedlivý Jan z Kronštadtu. Můj život v Kristu. Svazek 1. 617.
3 Synodální překlad.
Viz ŽIVOT, CNOST