Tři týdny před začátkem Velkých letnic začnou znít zvláštní rychlé zpěvy – „Otevřete mi dveře pokání“ a „Na řekách Babylonu“. Postavili nás a připravili na dny pokání, které musíme strávit s hlubokou lítostí nad svými hříchy.
Na řekách Babylonu, kde jezdíme a pláčeme, si občas vzpomeneme na Sion. Na vrbách uprostřed toho jsou naše orgány. Neboť tam se nás v zajetí zeptali na slova písní a vedli nás ke zpěvu: zpívejte nám z písní sionských. Jak budeme zpívat píseň Páně v cizí zemi? Zapomenu-li na tebe, Jeruzaléme, moje pravice bude zapomenuta. Nechť se můj jazyk přilepí k mému hrdlu, abych na tebe nevzpomněl, abych neobětoval Jeruzalém jako na počátku své radosti. Vzpomeňte si, Hospodine, synové Edomovi, v den Jeruzaléma na ty, kdo říkali: Vyčerpejte, vyčerpejte jej až do základů. Prokletá babylónská dcero, požehnaná je ta, která tě odmění tím, co jsi odměnila nám. Blahoslavený, kdo má a bude vrhat vaše děti o kámen.
Na řekách Vavlnskikh je sadhom a 3 lakhom, na ten den si nikdy nevzpomeneme. Hallilya. Na verbiih uprostřed є3гw2 њbesikhoma ngany ourz. Hallilya.
Dobře, jsou otázky 1, které nás uchvátí slovy písní, a 3, které nás vedou písněmi. Hallilya.
Zpívejte nám písně hříchů. Hallilya.
Jak budeme zpívat píseň pekelnou na cizích zemích; Hallilya.
Zapomenu na tebe, má drahá, moje pravá ruka bude zapomenuta. Hallilya.
Drž se mi 2 na krku, zatím ti nepomůžu 2. Hallilya.
Ještě jsem nenabídl, ћкw na začátku mé zábavy2. Hallilya.
Pamatuj2, gDi, sny є3дw6мскіz za den їерл1мл2. Hallilya.
Slovesa: and3drain, and3drain to the ground є3гw2. Hallilya.
Dshi2 vavmlnz њkasnnaz. Hallilya. Blzhen, odmění tě také tvou odměnou a odmění i nás. Hallilya. Blzhen, a dokonce i 4. a 3 miminka ti rozbijí kámen. Hallilya.
Noty zpěvů „On the Rivers of Babylon“ pro smíšené a ženské sbory
Podle našich pravidel se žalm 136 zpívá ve tři předběžné neděle před velkým půstem (týden marnotratného syna, týden masa a sýrů) po Polyeleos. Navíc se vždy zpívá, neruší se, i když se v některém z těchto týdnů koná Uvedení Páně nebo chrámový svátek.
Historicky zpěv žalmu 136 vznikl jako součást zpěvu 1. „Slávy“ 19. kathismy. V rané praxi studitského kláštera v 9.-10. Žalmy 134, 135 a 136 byly zpívány v pátek jako součást 19. kathismy; pak se oddělili a začali se nazývat polyeleos. V raném období se praktikovalo zpívání celého polyeleos (spolu se žalmem 136), včetně svátků po celý rok. Ve 13. století se místo žalmu 136 objevil tzv. vybraný žalm (sdružený zpěv složený z veršů různých žalmů), který se stal třetím žalmem polyeleos. Následně bylo ke zvolenému žalmu přidáno zvětšení. Současně byl z polyeleos odstraněn žalm 136 a ponechán pouze na předběžné postní období.
Proč byl žalm 136 zachován pouze v předběžném období? Svou roli možná sehrál konzervatismus ve vztahu k Velkému půstu (Půst si zachoval mnohé rysy starověkého obřadu), ale je pravděpodobné, že vliv měly ideologické úvahy: Žalm 136, ve kterém Židé v cizí zemi truchlí pro vzdálený Jeruzalém, lze srovnat s pocity člověka, který volá po ztraceném ráji (vyhnání Adama z posledního týdne ráje surový odpad).